Závěrečná zpráva národního kola soutěže Bobřík informatiky
17. ročníku soutěže se zúčastnilo celkem 270 173 soutěžících.
Oproti loňskému ročníku s 216 803 účastníky jde o nárůst o 20 %.
Na základních školách od 4. do 9. ročníku (v nichž se vyučuje informatika) soutěžila více než jedna třetina všech žáků ČR.
Soutěž proběhla na 1 592 školách, přibylo 160 nových škol.
| Kategorie | Účastníků | Dvojic | Podíl dívek |
| Mini | 41 465 | 2 851 | 49 % |
| Benjamin | 78 329 | 2 876 | 49 % |
| Kadet | 75 278 | 49 % | |
| Junior | 50 925 | 49 % | |
| Senior | 24 176 | 41 % | |
| Souhrn | 270 173 | 5 727 | 48 % |
Dvojice se do počtu účastníků počítá tak, že soutěžili dva účastníci.
Podíl soutěžících, kteří se označili za dívky, uvádíme jako doklad proti tvrzení, že informatika je jen pro kluky.
Přípravných testů, seznamujícího s novými typy programovacích úloh, se v říjnu zúčastnilo 68 476 žáků (tedy 25 % z pozdějšího celkového počtu soutěžících).
Úspěšnost
| Kategorie | Úspěšných řešitelů | Podíl úspěšných | Průměr bodů | Medián bodů |
| Mini | 10629 | 28% | 95 | 92 |
| Benjamin | 20564 | 27% | 93 | 91 |
| Kadet | 17135 | 23% | 90 | 86 |
| Junior | 7289 | 14% | 79 | 76 |
| Senior | 4055 | 17% | 83 | 80 |
(Soutěžící dvojice se v tabulce úspěšnosti počítá jako jeden soutěžící.)
Úspěšným řešitelem se stal ten, kdo získal alespoň 120 bodů.
Průměr říká, kolik by soutěžící obdrželi bodů, kdyby se body přerozdělily mezi všechny tak, aby jich každý dostal stejně.
Medián uvádí, kolik bodů by získal žák stojící přesně uprostřed seznamu všech soutěžících, seřazeného podle počtu získaných bodů.
Průměr a medián jsou podobné, testy vypadají jako vyvážené. Je to vidět i v grafu níže.
Podle podílu úspěšných řešitelů v letošním ročníku úspěšnost klesala s rostoucím věkem žáků. To odpovídá naší představě, že mladší žáky má soutěž spíše k informatice přitáhnout, po starších chce větší výkon, když už sestavujeme celostátní srovnání a postupuje se do ústředního kola.
V grafu ukazujeme, kolik procent soutěžících dané kategorie získalo dané body.
Čím je "špička hromady" blíže k nule, tím byl test celkově těžší. Čím je křivka špičatější, tím větší část žáků je průměrných a relativně menší počet velmi dobrých a velmi špatných výsledků.
Je vidět, že rozdíly v obtížnosti testů v jednotlivých kategoriích nejsou velké.
Obtížnost odpovědí
Úspěšnost soutěžících u jednotlivých úloh uvádíme po kategoriích. Otázky jsou seřazeny podle podílu správných odpovědí.
Učitel může vybrat úlohy, které byly těžké, a se žáky je při hodině projít. Úlohy i se správnými řešeními najde po přihlášení v menu Výsledky a statistiky / Správná řešení úloh. Případně, pokud zná soutěžní heslo některého ze svých žáků, se k nim dostane přes dialog Výsledky soutěžícího na titulní straně webu. Od příštího školního roku budou úlohy v archivu.
Programovací úlohy jsou označeny *.
Odhadování obtížnosti otázek je pro autory testu docela alchymie, ne vždy se podaří správně predikovat, jak je která otázka obtížná. Např. u Mini a Seniorů se to letos celkem podařilo, zatímco u Juniorů nikoliv.
Programovací úlohy byly pro žáky 1. stupně celkem lehké, pro 2. stupeň již těžší a pro středoškoláky vesměs obtížné. Mohlo to souviset s tím, zda si žáci zahráli přípravný test, v němž se mohli seznámit s prostředím, ve kterém potom programovali (pohyb ve čtvercové síti, kreslení tvarů, animace, omezený počet příkazů), a pár takových úloh cvičně vyřešili.
Odkud jsme brali soutěžní otázky
Že má Bobřík mezinárodní kořeny, ukazuje, že autoři soutěžních otázek pocházeli z 21 různých zemí.
21 českých (z toho 10 programovacích)
7 z Německa
5 ze Slovenska
4 ze Švýcarska
3 z Japonska a Maďarska
2 z Austrálie a Irska
1 z Brazílie, Bulharska, Číny, Filipín, Finska, Francie, Indie, Kanady, Peru, Saúdské Arábie, Slovinska, Španělska a Turecka.
Programovací úlohy pocházejí pouze z Česka, protože takové úlohy žádná jiná země ve své soutěži nenabízí, v tom jsme (zatím) jediní na světě. Jiné státy ale mají jiné zvláštnosti, např. Francouzi vytvářejí především úlohy, v nichž se má přímo nějaký postup vykonávat, na algoritmus se má přijít a jeho provedení povede ke správnému řešení. Příkladem je úloha Najdi největší číslo.
Výpadek soutěžního serveru
V pondělí 11. 11. po 9. hodině došlo k výpadku soutěžního serveru, což postihlo asi 1280 soutěžících. Nedostupnost serveru znamenala, že se po dobu až 9 minut nenačítaly obrázky a test nereagoval na odesílané odpovědi.
V tu dobu došlo k přehlcení serveru požadavky ze sítě, která dosáhla až hodnoty 3 Gb/s. Jen pro představu, po celý první týden nepřesáhla hodnota požadavků na server hodnotu 100 Mb/s. V pondělí během několika minut narostl provoz více než padesátkrát. Musela být dvakrát navyšována kapacita procesoru a paměti (až na 60 jader a 400 GB RAM), aby server provoz zvládl. Díky profesionalitě techniků ze společnosti Web4u, která soutěžní server provozuje, došlo k rychlému opětovnému náběhu.
Graf, který máme k dispozici od providera, ukazuje na masivní nárůst požadavků na server. Je vidět, že krátce před tím, než graf přestal zapisovat, server zaznamenal enormní nárůst požadavků (adaptér virtuálního serveru je omezen na 1Gb/s).
I když to nelze jednoznačně prokázat, máme důvod se domnívat, že jsme se stali obětí masivního DDoS útoku. Svědčí o tom i fakt, že nám všechny školy s výjimkou jedné potvrdily, že u nich v tu dobu nedošlo k výraznému navýšení požadavků na server. Přitom navýšení požadavků se rovnalo násobku běžného DDoS útoku (ve světě je podle literatury aktuálně více než 95 % útoků pod hodnotou 500Mb/s).
Nemůžeme určit, jestli ten útok byl veden ze zahraničí, ale nevylučujeme to. Důvody se najdou, např. mezinárodní asociace sdružující organizátory těchto soutěží předloni vyloučila ze svých řad Rusko a Bělorusko.
Pokusům o prolomení ochrany jsme vystaveni po celý rok, a to i od soutěžících. Například právě v tentýž den se jeden "šikovný" žák SOŠ snažil prolomit generování diplomů. Útočil automatizovaně každé 3 vteřiny (za pondělí udělal 17 000 pokusů). Víme, o jakou školu jde, protože žák útočil z IP adresy své školy a pak v tom pokračoval doma. Školy, zvláště specializované na informatiku, by neměly takovéto chování svých žáků tolerovat, protože toto je trestné.
Známkování bobříka?
Dostáváme dotazy od žáků i rodičů k tomu, že jim učitelé dávají z výsledků této soutěže známky. My to pokládáme za výraz zoufalství učitele, který neví, jak jinak své žáky motivovat, a tak jim udělá ze soutěže "písemku".
Jak si takový učitel obhájí, že
- dává známky za něco, co neučil? (úlohy v soutěži jsou ze všech tematických celků a nedovedeme si představit, že by za dva měsíce od začátku roku učitel stihl projít všechna tato témata, nehledě na to, že úlohy nejsou standardní; jsou obtížnější a především originální, velmi často se v žádné literatuře nebo učebnicích nevyskytují).
- ničí motivaci žáků a chuť zasoutěžit si, zkusit si, na co mají, tím, že je ohlášenou klasifikací stresuje a tím pádem jim soutěž znechutí?
Rozumíme tomu, že si učitel z výsledků soutěže udělá obrázek, jak jeho žáci pracují nad problémy, nad pokročilejšími úlohami, a že to přispívá k jeho pohledu na žáka a k jeho hodnocení. Ovšem známkování v dobrovolné soutěži, dokonce předem oznámené, je na hony vzdálené našemu pedagogickému přesvědčení.
Prohlašujeme, že takové jednání je v rozporu s duchem této soutěže a důrazně se od něho distancujeme.
Poděkování
Děkujeme všem učitelům, kteří zorganizovali na své škole soutěž, propagovali ji mezi žáky, postarali se o dodržování fair play během testů řádným dozorem a následně pečlivě prošli seznamy soutěžících a opravili jména žáků. Děkujeme jim, že věnovali čas ze své výuky k přípravě na tuto soutěž nebo k jejímu vyhodnocení v rámci třídy, k diskusi nad některými soutěžními úlohami.
Děkujeme také těm učitelům, kteří jsou ochotni před soutěží projít soutěžní testy a hledat v nich chyby, jejichž včasné odstranění vede k větší kvalitě soutěžních otázek. Jejich seznam najdete v tabulce iTesterů v nabídce Kontakty.
Budeme se těšit za rok na listopadový 18. ročník. Ještě před tím nás v lednu čeká ústřední kolo v kategorii Senior.
Budeme rádi za poslané fotky ze soutěžení, rádi některé zveřejníme.